Aktuality - Sociální práce je na Hlučínsku důležitým tématem

Sdílená sociální pracovnice Tereza navštěvuje osmnáct obcí na „Prajzské"

Svazek obcí mikroregionu Hlučínska-západ, který sdružuje některé vesnice na Hlučínsku, začal poskytovat novou službu. Do osmnácti obcí dojíždí takzvaný sdílený sociální pracovník. Pomáhá tam, kde lidské síly často malých úřadů nestačí. Deník si o nově nabízené pomoci lidem na „Prajzské“ povídal se sociální pracovnicí Terezou Beránkovou, tajemníkem Davidem Adamcem ze Svazku obcí mikroregionu Hlučínska-západ, a starostkou města Kravaře Monikou Brzeskovou, která je v současné chvíli i předsedkyní mikroregionu. Na konci článku čtenář najde situaci, která se podařila vyřešit zdárně ve prospěch konkrétního člověka.

Starostům na vše síly nestačí

Službu začal mikroregion poskytovat jako úplně první v Moravskoslezském kraji. Potřeba vznikla především z požadavků starostů na Hlučínsku. Ti takzvaně volali hlavně po pomoci s veřejným opatrovnictvím (Starosta obce má na starosti člověka, který je z různých důvodů omezený ve svých právech. Daný člověk nemůže kupříkladu sám nakládat s penězi pro svou nemoc, a potřebuje dozor. Opatrovníka určuje soud. Opatrovanec v obci – vesnici většinou i žije. pozn. red.) a sociálním poradenstvím. „Jde o to, že obce mají většinou dva úředníky a starostové musí být takzvaně odborníci na vše. V jejich silách ale není zcela sociální práci zajistit,“ vysvětlil tajemník mikroregionu Hlučínsko-západ David Adamec.

Doplnil, že počty opatrovanců, které mají obce na starosti narůstají, takže sdílený sociální pracovník byl postupným logickým vyústění situace. Navíc přibývá podle Adamce pečujících, kteří už nejsou schopni, často kvůli věku se postarat o svého nemocného či handicapovaného člena rodiny a najednou se o něj musí postarat obec, které to ukládá zákon. Snahou menších obcí je navíc podle Davida to, aby lidé co nejdéle pokud možno zůstávali ve svém domácím prostředí a nemuseli končit hned v ústavech. Sociální pracovník tak rodině pomůže najít sociální služby, které jim péči ulehčí.

Služba funguje od října 2025. Adamec vysvětlil finanční stránku věci: “Obce se na financování sdíleného sociálního pracovníka podílejí sami, vyčlení k tomu částku ze svého rozpočtu. Devět obcí je sdruženo pod námi, Mikroregionem Hlučínsko-západ, dalších devět není součástí,“ vysvětlil Adamec.

Pracovnice pomůže neztratit se obecnímu úřadu v papírech

Vznik služby podpořila i starostka Kravař Monika Brzesková, která zdůraznila, že pustit se do něčeho takového nebylo vůbec jednoduché: „Informace jsme získávali z míst, kde už to funguje, museli jsme si také zjistit, jak přesně funguje financování, jestli vůbec se budou obce chtít zapojit. Bylo tam spousta otázek a otazníků.“ Zároveň doplnila, že v momentě, kdy se starosta stane již zmíněným veřejným opatrovníkem, tak mu chybí potřebné informace a formuláře. „Potřebujete tedy pomoci s tou odbornou prací a poradenstvím,“ vysvětlila starostka Kravař vznik pozice sdíleného sociálního pracovníka. Ocenila také zapojení obcí, které veřejné opatrovnictví zatím neřeší, ale do projektu se zapojily preventivně, tedy že pomoc využijí v budoucnu.

V Poslanecké sněmovně je to téma

Jelikož je starostka také novou poslankyní, nabízí se otázka, jestli je sdílený sociální pracovník i téma do Sněmovny: „V průběhu roku bych toto téma chtěla projednat na sociálním výboru. Když jsem se na výboru představovala, tak už jsem tam tohle zmínila. Do budoucna k tomu bude potřeba připravit kulatý stůl, seminář či konferenci,“ uzavřela Brzesková.

Už najezdila 900 kilometrů

Sociální pracovnice Tereza Beránková jezdí za lidmi do Darkovic, Děhylova, Dobroslavic, Hatě, Hněvošic, Chlebičova, Chuchelné, Kozmic, Ludgeřovic, Oldřišova, Píště, Rohova, Strahovic, Sudic, Třebomi, Velkých Hoštic, Vřesiny a Závady. Rozlohou je pomoc tedy velká a Beránková zatím autem najezdila 900 kilometrů. Zároveň každá vesnice je něčím specifická a pomoc se liší. Pomoci sociální pracovnice může využít až 26 tisíc obyvatel.

S čím umí Tereza pomoc

Tereza Beránková vysvětlila, jaká je úloha sdíleného sociálního pracovníka: „Sdílený sociální pracovník je člověk mezi úřadem a lidmi. Jsem vlastně taková prodloužená ruka toho úřadu, aby ta pomoc byla pro ně blíže,“ popsala svou pracovní pozici sociální pracovnice. Ve chvíli, kdy obyvatel dané obce cítí, že má nějaký problém nebo se jinak ocitl v nesnázích, tak nemusí nikam jezdit a složitě hledat pomoc do vzdáleného města. Sociální pracovnice přijede přímo za ním, do jeho domova. Vyplní s ním třeba žádosti o dávky nebo žádost o umístění do domova pro seniory.

V poslední době řešila sociální pracovnice s lidmi třeba takzvanou Superdávku, exekuce, dluhy či příspěvek na péči. Tereza podotkla, že poskytuje pouze základní poradenství, a pokud je záležitost třeba jako v případě dluhů složitější, tak člověka nasměřuje do dluhové poradny.

Pracovnice Tereza je schopná zajistit také výpůjčku kompenzační pomůcky, jako jsou berle, chodítko, či vozík a podobně. „Do budoucna budeme nabídku služeb rozšiřovat,“ doplnil Adamec.

Kde sehnat kontakt

Kontakt občan obce na sociální pracovnici Terezu získá přímo od starosty, pracovníků obce, či z obecního zpravodaje. Každá vesnice volí jinou formu sdělení o této pomoci. „Zájem opravdu je, a doufáme, že se budou chtít připojit i další vesnice,“ doplnila Beránková.

Prvotní kontakt je právě přes vesnici, aby lidé neměli pocit, že k nim jde někdo úplně cizí. Sociální pracovnice tak při první návštěvě v domácnosti klienta. už má často o jeho problému nějakou představu. Možné je Terezu Beránkovou kontaktovat také prostřednictvím emailu: socialni@hlucinsko-zapad.cz. Při příchodu do domácnosti se může Tereza na vyžádání prokázat průkazkou či svým občanským průkazem.

Kdo potřebuje pomoc nejvíc, se o ni bojí říct

Rozhodnout se pro pomoc, však nemusí být vůbec jednoduché, a lidé mohou pociťovat stud. „Ti, kteří nás potřebují nejvíce, tak se právě o tu pomoc bojí říct. Chtěla bych povědět, že pomoc je zadarmo, žádný problém není neřešitelný, vše se dá vyřešit,“ povzbudila případné zájemce o pomoc sociální pracovnice.

Redakci zajímal samozřejmě také konkrétní příklad z praxe. Mikroregionu se podařilo pomoci seniorce, která potřebovala urgentně najít náhradní bydlení, protože se ocitla složité životní situaci.

Musela jsem se znova rozjezdit, přiznala Tereza

Práci má Tereza opravdu pestrou, a tak Deník zajímalo, co ji na ni nejvíce baví. „Je to kreativní činnost, pokaždé řeším něco jiného. Jedná se opravdu o ryzí sociální práci v terénu,“ popsala Beránková své pocity.

Naopak největší výzvou bylo pro ni po pěti letech, co neřídila usednout za volant. „Musela jsem se opravdu rozjezdit. Stále jsem méně smělý řidič,“ řekla s úsměvem. Jednoduché pro ni nebylo zorientovat se ve všech obcích. „Nikdy taky předem nevíte, co vás čeká, takže se nemůžu připravit dopředu. Musím si poradit v té chvíli,“ vysvětlila sociální pracovnice.

K tématu

Splnil si sen a osamostatnil se

Jeden muž měl velký sen – osamostatnit se. Přechod z rodinného prostředí přímo do vlastního bydlení byl však velmi náročný krok pro člověka, který dosud potřeboval intenzivní pomoc. Bylo proto nutné najít vhodnou návaznou službu – mezistupeň, kde by mohl získat větší samostatnost, ale zároveň měl k dispozici pomoc odborníků.

Takovým řešením se stalo chráněné bydlení. Prostředí, kde se lidé učí běžným dovednostem každodenního života – od sebeobsluhy přes vaření až po praní prádla – a zároveň žijí v komunitě s podporou pracovníků. Byla podána žádost a následovalo čekání na uvolnění místa.

Po čase přišly dobré zprávy! V jednom chráněném bydlení se uvolnil pokoj. Stěhování znamenalo začátek nové životní kapitoly. Radost z vlastního prostoru a první krůčky k samostatnosti byly pro všechny zúčastněné velkou odměnou.

Dnes se muž učí samostatnému životu, zapojuje se do chodu komunity, a dokonce si zkouší vydělat i vlastní peníze na brigádách. Každá vypraná pračka nebo uvařený oběd jsou pro něj malým vítězstvím na cestě k vysněné samostatnosti. „Z nejistého muže se postupně stává sebevědomý člověk, který poprvé ve svém životě skutečně přebírá odpovědnost za svůj směr,“ a z toho mám velkou radost, řekla Beránková závěrem.

Zdroj: Deník.cz